2 Kings 23
1 Král Jóšijáš nechal shromáždit všechny vážené občany Jeruzaléma a celého Judska.
2 Společně s nimi a také s kněžími a proroky a vůbec všemi významnými i prostými obyvateli země pak vstoupil do Hospodinova chrámu. Potom nahlas, aby to každý slyšel, přečetl celou Knihu smlouvy, kterou nalezli v Hospodinově chrámu.
3 Nakonec se král postavil na své obvyklé místo a před Hospodinem obnovil smlouvu. Přísahal, že bude upřímně a celou svou bytostí zachovávat všechna Hospodinova přikázání a výnosy, aby dostál všem ustanovením smlouvy, zapsaným v této knize. Když to udělal, všichni přítomní se k této smlouvě rovněž připojili.
4 Nato král nařídil veleknězi Chilkijášovi, jeho zástupci a také kněžím, kteří konali službu u vchodu, aby z Hospodinova chrámu odstranili veškeré předměty zhotovené pro falešného boha Baala, bohyni Ašéru a ostatní uctívané napodobeniny. Všechny tyto věci pak nechal spálit za hradbami Jeruzaléma na polích v Kidrónském údolí a jejich popel dal odnést do Bét-elu.
5 Vypořádal se rovněž s pohanskými kněžími, které judští králové pověřili pálením kadidla na posvátných pahorcích v judských městech a v okolí Jeruzaléma. Tito kněží pálili kadidlo pro Baala, na počest slunce, měsíce i hvězd a pro všechna ostatní nebeská tělesa.
6 Dále král nechal vynést z Hospodinova chrámu posvátný Ašéřin sloup a v Kidrónském údolí za Jeruzalémem ho nechal spálit. Potom ho dal roztlouct na prach a rozprášit na hroby prostého lidu.
7 Odstranil z Hospodinova chrámu rovněž přístřešky vyznavačů kultické prostituce, kde ženy tkávaly stany pro bohyni Ašéru.
8 Jóšijáš také odvolal kněze ze všech judských měst a zrušil posvátná místa na pahorcích od Geby až po Beer-šebu, na kterých tito kněží pálili kadidlo pohanským bohům. Rozbořil také oltáře, které stály nalevo od Jóšuovy brány (pojmenované podle nejvyššího správce města).
9 Kněží z těchto posvátných míst sice nemohli zastávat svůj úřad u oltáře v Hospodinově chrámu, směli však jíst nekvašený chléb spolu s ostatními kněžími.
10 Jóšijáš rovněž zrušil Tófet, pohanské posvátné místo v Údolí syna Hinómova, aby tam již nikdo nemohl obětovat v ohni svého syna nebo dceru k poctě boha Moleka.
11 Dále Jóšijáš odstranil z prostoru Hospodinova chrámu koně a vozy, které judští králové zasvětili k poctě slunce. Nacházeli se na nádvoří nedaleko místnosti jednoho z úředníků Netan-meleka.
12 Dal rovněž strhnout oltáře, které judští králové vystavěli na střeše poblíž horní Achazovy místnosti. Stejně naložil s oltáři, které na obou nádvořích Hospodinova chrámu nechal vybudovat Menaše. Dal je odnést, rozbít na kusy a vhodit jejich zbytky do Kidrónského údolí.
13 Král také odstranil posvátná místa na pahorcích východně od Jeruzaléma směrem na jih od Hory zkázy. Tato místa dal vystavět izraelský král Šalomoun pro odpornou sidónskou bohyni Aštoretu, ohavného moábského boha Kemóše a pro Moleka, šeredného boha národa Amónců.
14 Jóšijáš nechal také rozbít posvátné sloupy a porazit posvátné Ašéřiny kůly a na místech, kde stály, dal rozházet lidské kosti.
15 Jóšijáš zničil dokonce i oltář v Bét-elu postavený na posvátném pahorku na příkaz Nebatova syna Jarobeáma, který svedl Izraelce na cestu nepravosti. Jóšijáš nechal celé toto místo včetně Ašéřina sloupu spálit a všechen popel dal rozdrtit na prach.
16 Potom se Jóšijáš rozhlédl kolem a uviděl, že na hoře jsou nějaké hroby. Nechal z nich tedy vyzvednout ostatky zesnulých a dal je spálit na oltáři, který tak nadobro znesvětil, v souladu s tím, co na Hospodinův pokyn předpověděl Boží prorok.
17 U jednoho z hrobů se však král zeptal: "Co je to za náhrobek?" Obyvatelé města mu odpověděli: "Označuje hrob judského Božího proroka, který předpověděl, že bételský oltář skončí právě tak, jak jsi s ním naložil."
18 "Nechejte tedy tento hrob na pokoji," řekl král, "a nedovolte nikomu, aby jakkoliv nakládal s ostatky zesnulého." Lidé krále uposlechli a ostatky ponechali na místě. Podobně naložili s ostatky proroka, který přišel ze Samaří.
19 Stejně jako v Bét-elu Jóšijáš odstranil a zničil také v samařských městech veškeré svatyně a posvátná místa, která izraelští králové proti Hospodinově vůli vystavěli.
20 Jóšijáš také nechal popravit všechny kněze, kteří na těchto místech sloužili, a spálil jejich ostatky na oltáři. Když to všechno vykonal, vrátil se do Jeruzaléma.
21 Potom král všem lidem rozkázal: "Slavte hod beránka na počest Hospodina, svého Boha, jak o tom píše Kniha smlouvy."
22 Izraelci si totiž už v době, kdy v čele národa stáli soudcové, a také v časech judských i izraelských králů úplně přestali tento svátek připomínat.
23 Teprve v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se tento Hospodinův svátek opět v Jeruzalémě oslavoval.
24 Jóšijáš se navíc zbavil všech astrologů a spiritistů; v celém Judsku i v Jeruzalémě nechal rovněž odstranit všechny domácí bůžky a další napodobeniny odporných falešných bohů. Udělal to proto, aby splnil požadavky zákona zapsaného v knize, kterou kněz Chilkijáš nalezl v Hospodinově chrámu.
25 Žádný z panovníků, ať už vládli před Jóšijášem nebo po něm, se mu v horlivosti nevyrovnal. Nikdo z nich se neobrátil k Hospodinu s takovou upřímností a opravdovostí, s jakou Jóšijáš uplatňoval všechny požadavky Mojžíšova zákona.
26 Avšak nepravosti, kterými král Menaše rozhněval a urážel Hospodina, byly natolik závažné a početné, že Hospodin neupustil od svého záměru nechat na obyvatele Judska dopadnout důsledky jejich vlastních vin.
27 Proto Hospodin prohlásil: "Vypořádám se s Judskem stejně jako s Izraelem. Zavrhnu Jeruzalém, který jsem si vyvolil, i tento chrám, v němž jsem chtěl přebývat uprostřed svého lidu."
28 Ostatní události z doby Jóšijášovy vlády a všechny jeho činy popisuje kronika judských králů.
29 V době Jóšijášova panování vytáhl egyptský faraón Néko k řece Eufratu, aby se spojil s asyrským králem. Král Jóšijáš se proti němu postavil se svojí armádou, ale Néko se s ním utkal a v boji u Megida ho zabil.
30 Jóšijášovi služebníci převezli královo tělo z Megida do Jeruzaléma, kde ho pochovali do jeho vlastního hrobu. Potom obyvatelé Judska ustanovili králem Jóšijášova syna Jóachaza.
31 Jóachaz se stal judským králem, když mu bylo dvacet tři let, a vládl v Jeruzalémě pouhé tři měsíce. Jeho matka Chamútal byla dcerou Jirmejáše, který pocházel z Libny.
32 Jóachaz svým jednáním popouzel Hospodina, stejně jako mnozí jeho předkové.
33 Faraón Néko ho však zbavil vlády a nechal v Rible na území Chamátu spoutat. Judsku uložil daň ve výši téměř tři a půl tuny stříbra a třiceti čtyř kilogramů zlata.
34 Potom faraón Néko dosadil na královský trůn jiného Jóšijášova syna Eljakíma a přejmenoval ho na Jójakíma. Jóachaza však odvlekl do Egypta a až do jeho smrti mu nedovolil vrátit se.
35 Jójakím musel Nékovi odvádět tolik stříbra a zlata, kolik požadoval. Aby to byl schopen plnit, zavedl v celé zemi daně a podle výměru vybíral stříbro a zlato ode všech lidí.
36 Jójakím se stal králem ve svých dvaceti pěti letech a vládl v Jeruzalémě celkem jedenáct let. Jeho matka Zebúda byla dcerou Pedajáše z Rúmy.
37 Jójakímovo jednání bylo Hospodinu trnem v oku, protože se dopouštěl stejných nepravostí jako jeho předkové.